Příspěvky

V posledních dnech plní stránky novin a internetových serverů spor Tomáše Kluse a Jaromíra Nohavici. První se pokusil vylíčit své vnitřní pocity ze skutečnosti, že jinak vynikající písničkář, který plní sály, hřiště a sportovní haly svými posluchači, spolupracoval v minulosti s StB a v nedávné době přijal vyznamenání od ruského prezidenta Putina. Jeho stať byla velmi osobní a zdůvodňoval proč skončil s poslechem Nohavici právě z výše uvedených důvodů. Nohavica na to reagoval podle mě pohrdavě odkazem v tom smyslu, že ho právě čeká 3000 lidí na koncertu někde snad v Přibyslavi a že Klus v poslední době filozofuje, ale nemá na to.

Musím se přiznat, že stať Tomáše Kluse mi promluvila z duše. I já si velmi rád pouštěl Nohavicovy písně a obdivoval jak jeho texty, tak originální muziku. Je nesporně velmi talentovaným písničkářem. Ale i mně po té, co jsem se dověděl o jeho spolupráci s StB, jeho písně zhořkly natolik, že jsem si je přestal hrát. Naprosto ze stejných důvodů jako u Tomáše Kluse. Navíc mě rozčarovala Nohavicova pohrdavá a povýšená odpověď, kterou se v mých očích velmi shodil. Skutečně mu chybí sebereflexe. Pokud by přiznal své kontroverzní činy jako osobní selhání dané dobou a vysvětlil svůj postoj k přijetí vyznamenání z rukou Putina, asi by se v mých očích očistil a já bych vzal zase na milost jeho tvorbu. Takhle trvá i nadále můj vnitřní konflikt.

Když nad tím tak přemítám není to v obecné rovině stejné dilema, které rozděluje naši společnost? Proč někomu vadí brutální politická perzekuce, kterou vykonávali právě příslušníci StB, proti politickým odpůrcům v době vlády KSČ a jiným je to zcela jedno? Chápu že se hodně lidí nezajímá o politiku, ale tohle je přece víc než politika. Tady jde taky o naše svědomí o hodnoty které nejen deklarativně vyznáváme, ale jsme také ochotni pro ně něco udělat. Nevadí mi plné sály Nohavicových koncertů, vadí mi, že jeho posluchači otevřeně pohrdají hodnotami, kterých by si naopak měli vážit. Pokud se naše životy omezí jen na příjemné přežívání bez odpovědnosti a bez mantinelů daných právě vyššími ideály a společnými hodnotami na nich postavenými, mohli bychom sklouznout do situace, podobné té, kterou jsme tu měli čtyřicet let a na kterou ti, kteří ji zažili, tak neradi vzpomínají.

Toto dilema je myslím tou dělící čárou mezi částí národa, které vadí zkorumpovaní a prolhaní politici, napojení na temné síly z minulosti nebo na kmotry, nebo na zástupce zemí, kde vládne totalita, nesvoboda a strach a tou část národa, které je to upřímně jedno a která v komentářích pod různými články, nebo na sociálních sítích dává najevo škodolibou radost z urážek, manipulace a vylhaných argumentů proti poctivcům, kteří se snaží bránit zbytky občanských svobod které nám ještě zbývají. Opravdu mi vadí, že velké části národa je jedno, že nám vládne trestně stíhaný premiér podezřelý z podvodů a kriminálních činů motivovaných jeho hrabivostí. Vždyť o co jde? Vždyť přece „všeci kradnů“.

Předseda Svazu průmyslu pan Hanák na konferenci ekonomických diplomatů prohlásil na adresu studentů a školáků stávkujících proti klimatické změně způsobené člověkem, že děti „místo aby dostaly přes držku, každý pátek chodí do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí“[1].To je fakt síla. Opravdu by měly dostat přes držku? To je sakra silné prohlášení. On se sice za ta svá slova omluvil, ale já si myslím, že sice v afektu, ale vyjadřovala to co si opravdu myslí. To jsme se tedy dostali hodně daleko, když si budeme dávat přes držku. Konečně je to silný argument hodný „opravdových chlapů“. Jen se obávám, že v minulosti nikdy nic pořádně nevyřešil,  jen přinesl další komplikace.

Mě to prohlášení docela silně zaujalo. Nějak cítím, že je to pro náš geografický prostor typické, nebo spíš symptomatické. V jiné zemi, s delší kulturní a demokratickou tradicí, by tak vysoce postavený funkcionář asi nic takového neprohlásil. Nejen proto, že si dává víc pozor na ústa, ale zejména proto, že má jiné smýšlení, vzdělání a kulturní zázemí. Asi by byl ihned vyzýván, aby ze své funkce odstoupil.

Z čeho ta silná slova vycházejí? Úplně cítím tu nekonečnou nadřazenost, přesvědčení o své vlastní nekonečné důležitosti, že nic jiného než to, čím se pan Hanák zabývá, nemá na této zeměkouli a v tomto vesmíru vůbec žádnou cenu, nic se s tím absolutně nedá porovnávat. Ještě že ty studenty neoznačil za usmrkané smrady. V naší kotlině by to nebylo nic mimořádného.

Jenže má to malý háček. Ti usmrkaní smradi vyjdou za pár let z různých vysokých škol a budou zastávat různá místa, mnozí v politice, nebo ve státní správě, kde se bude rozhodovat o strategii vývoje různých oblastí našeho života, včetně průmyslu. Dá se předpokládat, že něco z jejich přesvědčení, které je motivovalo ke stávkám nyní, zůstane i potom jako součást jejich myšlenkového vybavení a bude ovlivňovat jejich rozhodování. Totiž klimatická změna je už dnes velmi silné téma, které nenechává spát přední špičkové vědce a u těch se už nedá říct, že to jsou usmrkaní smradi, kteří by měli dostat přes držku.

Bohužel se opět ukazuje, že představitelé našich elit jsou často jen VIP dinosauři a bafuňáři, kterým chybí širší pohled na věc a fundovaná a kvalifikovaná vize budoucnosti. Vždyť vážné hrozby, které vyplývají z klimatické změny, mohou být silnou výzvou právě pro vývoj nových průmyslových technologií, které budou brát v potaz možnosti jak těmto hrozbám čelit. Nemělo by být součástí aktivit podobných sdružení a asociací iniciovat výzkum a vývoj v této oblasti? Nic podobného jsem ale od pana Hanáka dosud neslyšel.

Ukazuje se, že převládající strategie udržitelného růstu (zisku?) přináší řadu problémů, které nám mohou přerůst přes hlavu. Spíš bychom se měli začít bavit o strategii udržitelné prospěšnosti, účelu, přínosu o udržitelné kvalitě života. Zdá se, že pokud budeme pokračovat ve stávajících stereotypech, můžeme se už brzy dočkat okamžiku, kdy budeme muset zásadním způsobem změnit naše chování a způsob života, abychom vůbec přežili. Anebo si budeme dávat přes držku, tak jak to navrhuje pan Hanák.

[1]https://zpravy.aktualne.cz/domaci/deti-mely-dostat-pres-drzku-a-ne-stavkovat-rekl-hanak/r~62da4d8ea70e11e9b6a9ac1f6b220ee8/

Nejsem politolog abych tu rozebíral politické důvody proč takový zákon byl odhlasován. Důvody jsou myslím ale zřejmé. Nejsem ani právník, abych doložil proč bylo přijetí zákona ve sněmovně protiprávní a snad je velká pravděpodobnost, že by mohl být zrušen. Chci jen vyjádřit své stanovisko jako obyčejný občan.

Ten zákon se mi ale vůbec nelíbí. A je to z řady důvodů. Vím, že poměrně velká skupina našich spoluobčanů byla proti církevním restitucím vůbec. To svědčí o velmi ateistickém smýšlení hluboko zakořeněném v našem národě. Nebylo to ale vždycky. Naše náboženské cítění  bylo poměrně silné a bylo, díky minulosti, pestrobarevné. Kromě katolíků bylo u nás mnoho občanů hlásících se k protestantským církvím, k vlastním husitským církvím a kromě toho u nás bujelo i sektářství. To, že jsme se stali nejateističtější zemí Evropy ne-li světa, na tom se podepsala komunistická propaganda, kterou jsme byli masírováni čtyřicet let.

Zvláštní. Když se začalo hovořit někdy na počátku devadesátých let o restitucích, lidé to přijali. Nevadilo jim, že kromě políček a domků se vrací majetky i velkým podnikatelům. Když se ale měly vracet majetky šlechtě, to už ale souhlas nebyl tak všeobecný, naopak ozývaly se různé námitky. Restituce církevního majetku ale vyvolala všeobecnou nelibost. Proto asi přišla na pořad až jako poslední a hodně pozdě. A nebýt pravděpodobně tlaku ze zahraničí nebyla by dodnes. Proč ty rozdíly? Myslím, že důvody leží v naší nedávné i dávnější minulosti a vycházely ze sociálního a národnostního cítění. Zdá se, že jsme byli i v minulosti silně rozděleni.

Když tak přemítám o vztahu našich občanů k církevnímu majetku, neodbytně se mi tlačí do vědomí vzpomínka z dětství, kterou dodnes cítím jako velmi depresivní. Rodiče vlastnili rekreační domek s větší zahradou, jejíž část tvořil malý lesík. Byl to vlastně zarostlý svah, který nešel jinak využít. I stávalo se, že čas od času obdržel můj otec dopis, zřejmě od národního výboru, který ho vyzýval, aby chatu i s pozemkem předal obci, nebo státním lesům. Proboha proč? Otec to naštěstí nikdy neudělal. Tenkrát jsem to vnímal jako silný nepatřičný nátlak na naši rodinu a hlavně jako nespravedlnost. Proč my? Proč takové dopisy nedostávají také ostatní? No, je to asi zřejmé. Byli jsme tenkrát jediní chalupáři v obci a to mnohé obyvatele obce dráždilo a tak nám dávali pocítit svoji moc tímto způsobem.

Neděje se teď něco podobného s církevním majetkem? Prostě se ateistická část národa rozhodla že přece žádné církve nepotřebujeme a už vůbec ne, aby měly nějaký majetek! A když už se to stalo, tak jim část seberme zdaněním. Mám z toho nějak nechutný dojem. Nejsem katolík, ani jiného vyznání, ale je mi církví líto. Ti, co zastávají tyto proticírkevní postoje nějak zapomínají, že část národa jsou věřící. Jak vlastně církve přišly ke svému majetku?  Pokud vím tak různými dary panovníka a šlechty, odkazy pozůstalostí významných a bohatých osob a také drobnými dary věřících, prostých lidí. Rozhodně poctivějším způsobem než mnozí podnikatelé ale i než občané, kteří v krádežích a podvodech nevidí nic špatného. Proč tedy ten odpor? Nevím, ale je to paradox. Podobný tomu, že velké části národa nevadí, že máme premiéra, kterého stíhá policie pro dotační podvod.

Ano byl jsem na demonstraci 23. června proti předsedovi hnutí ANO a trestně stíhanému premiérovi Andreji Babišovi, krycím jménem Burešovi. Konečně jsem měl po dlouhé době zase dobrý pocit že se něco pozitivního děje. Bylo sice již několik demonstrací, ale počet jejich účastníků, snad kromě demonstrace na Václavském náměstí, ve mně spíš vzbuzoval obavy než nadějná očekávání. Demonstrace na Václaváku už byla něco docela jiného a samozřejmě Letná zazářila. Je nadějí pro nás pro všechny. Je snad opravdovým zábleskem lepších časů. Proč? Mám takový pocit, že se konečně probouzí občanská společnost. Společnost lidí, kteří si uvědomují, že záleží na jejich odpovědnosti za věci veřejné, jak už je občas slyšet.

Musíme si ale dát pozor. Pozor na planá očekávání, že to ti mladí vyřeší a že nemusíme riskovat se v tom občanském dění angažovat. Ještě by se to někomu nemuselo líbit a měli bychom po kariérním postupu, nebo by bylo naše místo přímo ohroženo. Díky těmto postojům se komunisti, ona zločinecká organizace, drželi u moci tak dlouho.

Jak ale dál? Je obdivuhodné co skupina mladých pod názvem Milion chvilek pro demokracii už dokázala. A mají chuť, a já se jim nedivím a držím jim palce, v tom pokračovat. Už naplánovali další akce. To je určitě dobře, ale podle mě to už nestačí, už je potřeba začít ve větším rozsahu tlačit na politické struktury této země, nebo spíš na ty, které jsou za nimi. Že takové struktury existují o tom jsem naprosto přesvědčen. Nenechme vývoj veřejného dění u nás řídit analytiky z Kremlu a chopme se jich my sami!

Co by se tedy mělo dělat? Asi nejen já, ale mnozí další spoluobčané cítí jakousi bezradnost. Já si ale myslím, že trumfy máme v rukou my! Díky pravděpodobným trestným činům, které spáchal Babiš, máme v ruce silnou zbraň, jen ji použít.

Jak se jedná s delikventy, kteří spáchali podobný čin a u kterých hrozí nebezpečí, že budou ovlivňovat nebo přímo mařit vyšetřování? Podle mých chabých právních vědomostí je potenciální pachatel po té, co bylo navrženo obvinění, zadržen a umístěn v cele předběžného zadržení. Policie ho pak musí do 48 hodin obvinit, nebo propustit. Pokud je obviněn, bývá převezen do vazební věznice, aby nemohl ovlivňovat svědky, nebo dokonce státní zástupce nebo orgány justice či trestního řízení. A to u Babiše asi platí mnohonásobně!

Chtějme tedy, aby policie konala podle zákona. Nejsem naivní, vím že to neudělá, ale ten tlak je třeba vyvinout. Konečně vyšší složky policie by se měly obávat, že pokud příští volby dopadnou jinak, přijdou o své posty, pokud nebudou přímo kárně postiženi. Je třeba, aby ostatní pochopili, že je normální, aby takoví jedinci byli zadrženi, vyslýcháni a postaveni před soud! Mnohým to pořád nějak nedochází. Je to jistě chyba sametového postupu vůči jedincům, kteří se v minulosti dopouštěli trestných činů a nebyli za ně potrestáni.

Co dál? Jak se zdá, upíná se Babiš k volbám, jako prostředku, který ho ochrání před spravedlností. Proč? Volební preference se do voleb ještě můžou výrazně proměnit. Nebo je v tom ještě něco jiného, o čem nevíme a co dává Babišovi naději nebo jistotu dalšího vítězství? Nechci zde rozvíjet konspirativní teorie, ale už druhé kolo poslední prezidentské volby ve mně vzbuzovalo určité pochybnosti. Konečně Rusko má dost kvalifikovaných odborníků na prolamování se do IT systémů za účelem krádeže informací nebo špionáže. Když mohli mít taxíkáři tzv. turbo, proč by něco podobného nemohlo být tajně instalováno do systému, který vyhodnocuje výsledek voleb? Je kontrola všech etap sčítání hlasů voličů dostatečná? Máme jistotu, že k něčemu takovému nemůže dojít? Což takhle požadovat občanskou kontrolu voleb a procesu sčítání hlasů. Bylo by asi užitečné chtít zastoupeni ve všech volebních orgánech! Do příštích voleb už zase tolik času nezbývá.

Konečně mě napadá ještě jedna oblast, ve které bychom se mohli jako občané široce uplatnit. Náš veřejný prostor je infikován všelijakými fake news, lživými informacemi a zprávami, které mají zastrašit občany a vyvolat nenávist k různým skupinám, vymezených buď na etnickém základě, nebo jiném. Používají k tomu různé nálepky a označují neexistující skupiny občanů jako sluníčkáře, havloidy, pravdoláskaře, vítače, lepšolidi nebo používají slovní spojení jako diktát Bruselu atd. Na jejich vymýšlení se jistě podílí mnozí z dvou tisíc zaměstnanců ruské ambasády. Kromě takového ohýbání obecného vědomí jsou některé weby a blogy a po té i sociální sítě plné zaručených zpráv o imigrantech, Romech apod., které mají často charakter trestních činů jako je šíření poplašné zprávy nebo šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. Tady bychom mohli upozorňovat prostřednictvím nějaké instituce neziskové, nebo obecně prospěšné, na ty nejhorší případy a chtít aby byly šetřeny orgány činnými v trestním řízení. Zatím jen nepatrná hrstka takových delikventů byla stíhána za evidentní trestné činy, které bohužel, velmi ovlivňují postoje mnohých našich spoluobčanů, protože působí prostřednictvím emocí. Kromě toho se můžeme, pokud nám to nervy dovolí, zapojit do různých diskusí a snažit se vyvracet nesmysly, které šíří pravděpodobně placení trollové.

Je toho jistě ještě dost, co by naše občanská společnost mohla dělat. Pokud by se podařilo alespoň trochu pohnout v těchto naznačených oblastech, mohlo by to začít proměňovat prostředí naší společnosti, vnímání lidí i neadekvátní emocionální cítění. Byl by to dobrý začátek.

Pokud to shrnu, týká se můj apel tří oblastí:

1. Výzva Policii ČR, aby vůči Andreji Babišovi konali, tak, jak jim to zákony předepisují. Nejlepší formou by podle mého názoru byla petice podepsaná velkým počtem lidí a adresovaná na různé instituce.

2. Kontrola voleb prostřednictvím zástupců občanů sdružených do neziskové organizace a účastnících se na práci volebních orgánů. Kontrola by spočívala v porovnání počtu odevzdaných hlasů jednotlivým kandidátům, ve vybraných volebních okrscích, které zjistili zástupci občanů, s výsledky zveřejněnými Statistickým úřadem. Po úřadu požadovat, aby kompletní výsledky všech jednotlivých volebních okrsků byly zveřejněny v přístupném formátu, nejraději v excelu a ne v xml. Za tímto účelem by mohla být zřízena speciální nezisková organizace, nebo by se toho mohla ujmout nějaká stávající, po doplnění jejího statusu.

3. Sběr a zpracování informací, týkajících se porušování zákona v případě šíření poplašné zprávy a šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. Získané poznatky by sloužily k podání trestního oznámení, nebo podnětu k vyšetřování. I zde by asi nejlepší formou byla nezisková organizace buď nová, nebo nějaká stávající, posílená o aktivní dobrovolníky z řad občanů.

Co tentokrát rozzlobilo Putina? Co mu neleze pod fousy? No byla to informace, že Slovensko bude jednat se Spojenými státy o vybudování základny na svém území. A co na to Putin? Je to prý provokace. Tak provokace! Aha. Tak když se svobodná a suverenní země rozhodne učinit nějaký krok k zajištění větší vlastní bezpečnosti, tak je to provokace? Koukejme! No konečně já to taky považuji za provokaci. Ale za provokaci Putinovu! Jakým právem si dovoluje tenhle zamindrákovaný psychopat zasahovat, byť jen velkohubým komentováním, do výsostného práva cizí země? Co mu je do toho! Ať se radši stará o to svoje upadající impérium!

Slovensko ale obdivuji. Jejich prezidenta a po odchodu Fica z postu premiéra i toho Pellegriniho. Oba jsou formát proti tomu našemu pochybnému mocenskému kartelu, spojení stařecké mstivosti a křečovité snahy vyhnout se trestnímu stíhání za kriminální delikty, motivované hrabivostí. Obdivuji i jejich nastoupenou cestu k občanské společnosti, k tomu my máme ještě pořád hodně daleko. Zdá se mi, že my spíš směřujeme k nové totalitě. Navíc náš prezident už dlouho neslouží našemu národu, ale ruské zahraniční politice. Fuj!

Časy se ale pomalu mění. Evropa už není tak naivní, jak bývala ve vztahu k Rusku a i u nás lidi prohlédli a dnes už by neměla takovou podporu akce jako byla ta, pod názvem Ne základnám, kterou organizovaly ruské tajné služby, místní estébáci a řada zmatených spoluobčanů.

A co Rusko? No to má ale opravdu velkou smůlu. Smůlu proto, že má v čele toho, koho má. Co je vlastně Putin zač? Je to vrcholný představitel ruských tajných služeb z komunistické éry. Co vlastně umí? V čem se dá říct, že vyniká? Vyniká asi bohužel jen v těch zpravodajských hrách. V boji s vnitřním a vnějším nepřítelem, tak jak se to kdysi naučil ve zpravodajských školách. Nejdřív si vytvořil nepřítele doma a pak i toho vnějšího. No a bojuje, a myslí si, že docela dobře. Ale každý jeho momentální zisk doprovází dlouhodobá ztráta. Ztráta nejen materiální díky sankcím, ale dlouhodobá ztráta důvěry. A ta bude přetrvávat ještě hodně dlouho poté, co se Rusko vydá na cestu k prosperující a demokratické zemi. Mají a budou mít prostě dlouho smůlu.

A tak mě napadá představit si jaké by to asi bylo, kdyby v čele Ruska stál např. schopný ekonom, který by chtěl vyvést Rusko z jeho zaostávání a udělat z něj ekonomickou velmoc srovnatelnou např. s EÚ. Podmínky pro to asi mají.  Na tom by určitě profitovali všichni, nejvíc ale Rusko samo. Je to představa hezká ale asi nereálná. A tak nás asi nečeká nic dobrého, jen ostré a ostřejší hrátky, podle momentální úrovně Putinova pocitu méněcennosti, nebo podle potřeby zakrýt domácí problémy atd. Prostě tak, jak se to kdysi učil.

Usnesení, které dnes (15. 2.) vydali komunisti je snůškou arogance a drzosti. Jejich slovník opět používá termíny a slova, která jsme byli zvyklí slýchat v již zaplať pánbůh v zašlých časech. Ostatní politické strany označují za neoliberální kartel. Pokud bychom chtěli postupovat stejně jako oni, můžeme je označit za zločinecko totalitní kartel. Nejvíc jim samozřejmě vadí náš mladý ministr zahraničí a jeho stanoviska a kroky v zahraniční politice, kterých si já docela vážím.

Co této zločinecké organizaci vadí? No podle nich jsme polokolonií a servilním vazalem USA, Francie a SRN. Proč? Protože se chováme jako člen Evropské unie a NATO? Jejich argumentační potenciál je ubohý a opakuje pouze klišé, která používali do r. 1989. Samozřejmě jde podle nich o „ovládnutí ropných zdrojů pod vlajkou demokracie, lidských práv…“. To jsme byli zvyklí často slýchat. Ale dnes, v domě svobodných informací je taková argumentace naprosto směšná. Nic nového si nebyli schopni v té své lži demagogii vymyslet.

Ve svém komentáři na tiskové konferenci vadila předsedovi a bývalému agentu STB Filipovi také skutečnost, že jsme ve vleku nadnárodních společností, což je prý v rozporu s mezinárodním právem. I když nezmínil co tím myslí, není těžké uhádnout, že mu vadí, pokud bychom dali dostavět jaderný blok elektrárny v Dukovanech jiné než ruské společnosti a také mu samozřejmě nevoní varování před technologií Huawei.

Nějak si tento agent STB nestihl uvědomit, že podle ruské vojenské doktríny je EU a ČR nepřítelem Ruska, které proti nám vede hybridní válku. Podle něj bychom se měli dobrovolně vzdát naší národní suverenity a podrobit se jeho mocenským choutkám. Jak snadné je použít podobný slovník, kterým oni operují! Určitě by nebylo moudré vybudovat pevnou závislost na nepřátelské zemi, zejména v takové oblasti jako je energetika. Stačí naše závislost na ropě a zemním plynu.

Štěkání komunistů je ale třeba vzít vážně a zvážit jakou hrozbou jsou pro naši společnost, pro naše svobody, pro demokracii a právní stát. Abychom jeden den nezjistili, že už je pozdě. Není náhodou čas znovu zvážit zákaz této zločinecké organizace?

Konečně. Konečně významná instituce v této zemi podala ústavní žalobu na Miloše Zemana. Byly už sice nějaké pokusy, které většinou nějak vyšuměly, ale teď se mi zdá, že je situace trochu jiná. Už opravdu hodně lidí toho má dost. Předmětem sporu je nejmenování dvou profesorů, kteří byli řádně navrženi, tzn. prošli celou předepsanou procedurou, včetně podpisu předsedy vlády. Jak se ukazuje není v pravomoci prezidenta zasahovat do výběru, může pouze napadnout předepsaný proces. Ten byl ale v pořádku.

Já to vítám z mnoha důvodů. Jednak se mi nelíbí a to už dlouho, že prezident Zeman úmyslně porušuje Ústavu a se škodolibou radostí plive do tváře těm občanům, kteří to myslí s naší demokracií, právním státem a Ústavou zaručenými svobodami vážně. Svým jednáním, které je samozřejmě podpořeno autoritou prezidentského úřadu, se snaží, aby bylo postupně bráno jako normální, sice trochu za hranou, ale vždyť byl zvolen v lidovém hlasování všemi občany! Příště by si pak mohl dovolit zase o trochu víc. Postupně by se nám tu mohl objevit diktátor podřízený Moskvě a poklonkující brutálním čínským komunistům. Se stejným cílem napadá Zeman veřejnoprávní a nezávislá média a nevládní neziskové organizace, které nejsou podřízeny státní moci. Všechny tyto jeho kroky a aktivity jsou navýsost čitelné a je snadné si představit k čemu směřují. K další totalitě.

Konečně se bude muset ústavní soud vážně zabývat žalobou podanou na prezidenta. Snad to dodá odvahy ústavním institucím, aby také dbaly o dodržování ústavnosti v naší zemi. Pokud tak neučiní bude dále klesat důvěra lidí v ně. Nemám iluze, že by se Poslanecká sněmovna sjednotila a dala dohromady dostatečný počet hlasů, který je k tomu třeba. Ale je třeba nemlčet k jednání, kterým prezident porušuje Ústavu a zákony této země. Nakonec není nic víc než občan ČR, který má z titulu své funkce jisté pravomoci, ale také odpovědnosti. Konečně je za to dost dobře placen.

A co naši občané? No asi jedna třetina s tím bude velmi souhlasit. Další třetině to bude jedno, protože tu politika nezajímá. A konečně poslední třetina bude hlasitě protestovat. To jsou lidé, kterým je úplně jedno co je to občanská společnost, lidská práva, právní stát. Jsou to lidé frustrovaní z vlastního života, z politiky jako celku a kteří jen nadávají na ty, na které jim někdo údajně moudrý ukáže. A tak nadávají na Pražskou kavárnu, lepšolidi, sluníčkářské havloidy, imigranty, Romy, Evropskou unii, USA apod. A budou asi nadávat po zbytek svého života. Je to jistě jednodušší než hledat chyby u sebe, nebo přemýšlet nad falešnými zprávami, nad hrubou demagogií a bezdůvodnou nenávistí k různým skupinám lidí. A také jednodušší, než naplnit svůj život nějakou pozitivní, obohacující činností. Je to velké procento, ale s tím asi nic nenaděláme.

Musím ale bohužel konstatovat, že se mi z našeho prezidenta zvedá žaludek. Z toho jak oslavoval své zvolení na ruské ambasádě a ožralý přišel odemykat korunovační klenoty (ta hrubá neúcta k nejvyšším symbolům naší státnosti), z jeho sprostot a vulgarit, z jeho lží a primitivní demagogie a v neposlední řadě z jeho pedofilních sklonů. Neznám jiného představitele státu, který by si krátil volné chvíle prohlížením dětské pornografie. Tím jsme bohužel jedineční ve světě.

Pan Zimola, donedávna místopředseda ČSSD, zazářil na Twitru i Facebooku svým komentováním teroristického činu ve Francii, při kterém byly bohužel opět zmařeny lidské životy. Chce radikalizovat stát, za což sklidil kritiku i posměch nejen v následujících komentářích, ale i od Martina Fendrycha na Aktuálně cz (https://nazory.aktualne.cz/komentare/zimola-teror-ve-strasburku-jsou-nove-evropske-hodnoty/r~9f4d47a8fdf911e882ca0cc47ab5f122/). Nechci opakovat argumenty které tam zazněly, ale připomnělo mi to něco jiného. Někteří naši politici mobilizují spoluobčany proti islámské hrozbě a straší nás terorizmem, znásilňováním žen apod. Tyto výzvy k nenávisti bohužel podporuje i náš prezident a ani premiér nezůstává pozadu svým odmítáním byť jediného imigranta (nebo padesáti sirotků).

Nějak se ale zapomíná na to, že Československo bylo cílem mnoha imigrantů, mimo jiné i z islámských zemí, kteří zde pokojně žijí již desítky let, mají zaměstnání, rodiny a v řadě případů již představují druhou nebo třetí generaci. Nikdo z nich ale zatím žádný teroristický čin nespáchal a pravděpodobně nám v tomto směru nehrozí ani žádné nebezpečí. To ale neznamená, že se v naší zemi již teroristiské činy nepáchají.

Shodou okolností proběhl nedávno soud s Jaromírem Baldou bývalým členem SPD, který byl odsouzen na čtyři roky nepodmíněně za dva teroristické činy. Sedmdesátiletý stařík se sníženou příčetností, která ho však nechrání před odpovědností za své skutky, dvakrát porazil strom na koleje, aby způsobil vykolejení vlaku a tím zranění, možná i smrt cestujících. Chtěl to svést na imigranty a islamisty a varovat tak veřejnost. Naštěstí se nikomu nic nestalo, jen zmatený stařík půjde sedět. Asi ne na dlouho. Pokud se bude vzorně chovat a pokud se u něj najdou ještě nějaké choroby, bude jistě brzy předčasně propuštěn.

Nemuselo to ale tak dopadnout. Mohli být zranění i mrtví. Jistě by pak trest byl výrazně vyšší. Pan Balda ale nebyl sám a ani první, jak se mylně domnívají některá média. Vzpomínám si na jiný teroristický čin, kdy člen prapodivného spolku Klubu českého pohraničí, nastražil bombu na poliklinice na Proseku. Nevím už jak to tenkrát dopadlo, jestli vybuchla, jestli byl odsouzen atd. Konečně ani tento teroristický čin nebyl ojedinělý. Jistě si většina z nás vzpomene na hrůzný čin mladíků, kteří hodili zápalnou láhev do domku rómské rodiny a díky následnému požáru způsobili trvalé následky na zdraví malé holčičce Natálce. Mimochodem ta rodina nebyla vůbec problémová. Tentokrát ale padly i mimořádné tresty.

Pan Zimola chce tedy radikalizovat stát. No prosím, tady má prostor a jemu známé území. Zde by se mohl docela vyřádit. Konečně i já jsem pro radikalizaci státu (pokud dává tento obrat nějaký smysl). Jsem pro to, aby stát daleko radikálněji zasahoval proti rozkrádání veřejných prostředků, proti zneužívání evropských dotací (třeba i vysokými politiky), proti rozbujelému klientelismu, proti šíření poplašných a nepravdivých zpráv a fake news všeho druhu, proti nerespektování zákonů, zejména Ústavy ČR, nebo štvaní národa proti lepšolidem, nebo pražské kavárně a je jedno, jestli autorem je zmatený stařík nebo výkonný politik. Co pane Zimolo? Do toho se Vám asi moc nechce?

Konečně ještě by mě zajímalo, jestli je názor pana Zimoly, týkající se požadavku na radikalizaci státu, oficiálním stanoviskem vedení ČSSD. Jestli ano, pak pánbůh a všichni svatí chraňte tuto stranu! Pokud ne i tak je to hrůza, že jeden z vrcholných představitelů strany má takovéto požadavky. Svědčí to o hlubokém úpadku strany, která měla velkou a slavnou historii a obdivuhodné osobnosti. Tou ale pan Zimola není.