Vyvýšené záhony se budují v rámci permakulturního zahradnictví. Nejdřív si rozmyslíme, kde záhon chceme mít. Měl by mít dost slunce a být chráněný proti severním větrům. Také musíme zvolit tvar. Můj první záhon měl podobu tzv. klíčové dírky. Byl kulatý, uprostřed měl koš na zavlažování a výseč, která umožňovala přístup na všechna místa.
Postup
1. Nejdřív je třeba odstranit drny a dát je na zvláštní hromádku vedle, v dalším průběhu se použijí.
2. Pak se vyhloubí zemina do hloubky cca 30 cm.
3. Chceme-li být přesní, můžeme parametry výkopu přeměřit.
4. Doprostřed umístíme koš, v našem případě zhotovený ze sklolaminátových ohradníků a perlinky, která nám zbyla po opravě fasády. Může být ale jen z větví.
5. Na dno výkopu položíme větší kusy dřeva i tlejícího. To zadržuje vodu pro rostliny a dodává potřebný uhlík. Na ně navršíme menší větvě.
Přidáme menší větvičky i s listy.
6. Teď dámě zpět drny, trávou dolů.
Můžeme přidat posekanou trávu, nezetlelý kompost, shrabané listí, prostě různé organické materiály. Na to jsme navezli zetlelý kompost. Protože vrstvený organický materiál byl už nad úrovní trávníku, ohradili jsme záhon zídkou z neupravených kamenů.
7. Nakonec jsme záhon zakryli původní zeminou.
A může se sázet.
Naše úsilí se vyplatilo zelenina rostla jak z vody a úroda byla úžasná.
Záhon dává úžasnou úrodu už tři roky. Neosvědčil se nám jen ten zavlažovací koš, do kterého se dávaly zbytky zeleniny a vlastně kompost. Proto jsme se rozhodli pro zavlažování využít dešťovou vodu z okapu. Vykopal jsem rýhu od okapu až k záhonu a položil do ní drenážní trubku, která ústí do vsakovací jamky nad záhonem. Z té vedou dvě trubky pod zídkou do spodní části záhonu. Tak se záhon při každém dešti automaticky zavlažuje. Rok 2018 byl ale tak suchý, že začaly vysychat i vyvýšené záhony a museli jsme lít vodu z potoka, nebo ze studny do vsakovací jamky. U dalších záhonů, které už měly obdélníkový tvar, jsem použil drenážní trubky, kterými v případě sucha do záhonu liji vodu.
