Archiv pro měsíc: Únor 2019

Usnesení, které dnes (15. 2.) vydali komunisti je snůškou arogance a drzosti. Jejich slovník opět používá termíny a slova, která jsme byli zvyklí slýchat v již zaplať pánbůh v zašlých časech. Ostatní politické strany označují za neoliberální kartel. Pokud bychom chtěli postupovat stejně jako oni, můžeme je označit za zločinecko totalitní kartel. Nejvíc jim samozřejmě vadí náš mladý ministr zahraničí a jeho stanoviska a kroky v zahraniční politice, kterých si já docela vážím.

 

Co této zločinecké organizaci vadí? No podle nich jsme polokolonií a servilním vazalem USA, Francie a SRN. Proč? Protože se chováme jako člen Evropské unie a NATO? Jejich argumentační potenciál je ubohý a opakuje pouze klišé, která používali do r. 1989. Samozřejmě jde podle nich o „ovládnutí ropných zdrojů pod vlajkou demokracie, lidských práv…“. To jsme byli zvyklí často slýchat. Ale dnes, v domě svobodných informací je taková argumentace naprosto směšná. Nic nového si nebyli schopni v té své lži demagogii vymyslet.

 

Ve svém komentáři na tiskové konferenci vadila předsedovi a bývalému agentu STB Filipovi také skutečnost, že jsme ve vleku nadnárodních společností, což je prý v rozporu s mezinárodním právem. I když nezmínil co tím myslí, není těžké uhádnout, že mu vadí, pokud bychom dali dostavět jaderný blok elektrárny v Dukovanech jiné než ruské společnosti a také mu samozřejmě nevoní varování před technologií Huawei.

 

Nějak si tento agent STB nestihl uvědomit, že podle ruské vojenské doktríny je EU a ČR nepřítelem Ruska, které proti nám vede hybridní válku. Podle něj bychom se měli dobrovolně vzdát naší národní suverenity a podrobit se jeho mocenským choutkám. Jak snadné je použít podobný slovník, kterým oni operují! Určitě by nebylo moudré vybudovat pevnou závislost na nepřátelské zemi, zejména v takové oblasti jako je energetika. Stačí naše závislost na ropě a zemním plynu.

 

Štěkání komunistů je ale třeba vzít vážně a zvážit jakou hrozbou jsou pro naši společnost, pro naše svobody, pro demokracii a právní stát. Abychom jeden den nezjistili, že už je pozdě. Není náhodou čas znovu zvážit zákaz této zločinecké organizace?

Konečně. Konečně významná instituce v této zemi podala ústavní žalobu na Miloše Zemana. Byly už sice nějaké pokusy, které většinou nějak vyšuměly, ale teď se mi zdá, že je situace trochu jiná. Už opravdu hodně lidí toho má dost. Předmětem sporu je nejmenování dvou profesorů, kteří byli řádně navrženi, tzn. prošli celou předepsanou procedurou, včetně podpisu předsedy vlády. Jak se ukazuje není v pravomoci prezidenta zasahovat do výběru, může pouze napadnout předepsaný proces. Ten byl ale v pořádku.

 

Já to vítám z mnoha důvodů. Jednak se mi nelíbí a to už dlouho, že prezident Zeman úmyslně porušuje Ústavu a se škodolibou radostí plive do tváře těm občanům, kteří to myslí s naší demokracií, právním státem a Ústavou zaručenými svobodami vážně. Svým jednáním, které je samozřejmě podpořeno autoritou prezidentského úřadu, se snaží, aby bylo postupně bráno jako normální, sice trochu za hranou, ale vždyť byl zvolen v lidovém hlasování všemi občany! Příště by si pak mohl dovolit zase o trochu víc. Postupně by se nám tu mohl objevit diktátor podřízený Moskvě a poklonkující brutálním čínským komunistům. Se stejným cílem napadá Zeman veřejnoprávní a nezávislá média a nevládní neziskové organizace, které nejsou podřízeny státní moci. Všechny tyto jeho kroky a aktivity jsou navýsost čitelné a je snadné si představit k čemu směřují. K další totalitě.

 

Konečně se bude muset ústavní soud vážně zabývat žalobou podanou na prezidenta. Snad to dodá odvahy ústavním institucím, aby také dbaly o dodržování ústavnosti v naší zemi. Pokud tak neučiní bude dále klesat důvěra lidí v ně. Nemám iluze, že by se Poslanecká sněmovna sjednotila a dala dohromady dostatečný počet hlasů, který je k tomu třeba. Ale je třeba nemlčet k jednání, kterým prezident porušuje Ústavu a zákony této země. Nakonec není nic víc než občan ČR, který má z titulu své funkce jisté pravomoci, ale také odpovědnosti. Konečně je za to dost dobře placen.

 

A co naši občané? No asi jedna třetina s tím bude velmi souhlasit. Další třetině to bude jedno, protože tu politika nezajímá. A konečně poslední třetina bude hlasitě protestovat. To jsou lidé, kterým je úplně jedno co je to občanská společnost, lidská práva, právní stát. Jsou to lidé frustrovaní z vlastního života, z politiky jako celku a kteří jen nadávají na ty, na které jim někdo údajně moudrý ukáže. A tak nadávají na Pražskou kavárnu, lepšolidi, sluníčkářské havloidy, imigranty, Romy, Evropskou unii, USA apod. A budou asi nadávat po zbytek svého života. Je to jistě jednodušší než hledat chyby u sebe, nebo přemýšlet nad falešnými zprávami, nad hrubou demagogií a bezdůvodnou nenávistí k různým skupinám lidí. A také jednodušší, než naplnit svůj život nějakou pozitivní, obohacující činností. Je to velké procento, ale s tím asi nic nenaděláme.

 

Musím ale bohužel konstatovat, že se mi z našeho prezidenta zvedá žaludek. Z toho jak oslavoval své zvolení na ruské ambasádě a ožralý přišel odemykat korunovační klenoty (ta hrubá neúcta k nejvyšším symbolům naší státnosti), z jeho sprostot a vulgarit, z jeho lží a primitivní demagogie a v neposlední řadě z jeho pedofilních sklonů. Neznám jiného představitele státu, který by si krátil volné chvíle prohlížením dětské pornografie. Tím jsme bohužel jedineční ve světě.