21. srpen 1968

Tento den pro mě představuje ten nejhorší zážitek mého života. Je pro mě brutálním a ničím neospravedlnitelným aktem násilí, ohavným, nemorálním činem, který poškodil naši zemi a její občany a na dlouhou dobu nás zotročil, učinil nesvobodnými a hluboce nás ponížil. Nikdy ve svém životě o tom nebudu smýšlet jinak.

Považuji za povinnost našich politiků a představitelů naší země, aby vyjádřili jasně svůj postoj k 21. srpnu v den výročí, obzvláště pokud se jedná o výročí kulaté. Chování našeho prezidenta Miloše Zemana považuji nejen za skandální, ale za zradu zájmů českého národa. Takové chování nemůže ospravedlnit ani skutečnost, že se již v minulosti vyjádřil a byl za to postižen. Takových lidí byly statisíce.

Velmi mě uráží i postoj Petra Štěpánka zveřejněný v Parlamentních listech (https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/21-srpen-Umelci-promluvili-Chystaji-akci-a-maji-strach-Zaznela-i-drsna-slova-proti-proudu-548287), který se snaží relativizovat okupaci a akce, které se organizují na její připomenutí. Podle něj není Rusko Sovětský svaz. Podle mě se mu ale svými totalitárními manýry velmi blíží. Na druhé straně si na rozdíl od Petra Štěpánka myslím, že současné Německo je jiná země než ta, která byla příčinou dvou světových válek ve 20. století.

U Petra Štěpánka se jedná o hrubou, nepravdivou a účelovou demagogii, u našeho pana prezidenta se jedná o zradu.

Připravoval se v Rusku státní převrat?

Naší redakci se dostaly do rukou usvědčující materiály a odposlechy, z kterých vyplývá, že se v Rusku připravoval státní převrat. Část generálů GRU a ruských tajných služeb nebyla spokojena s působením V. V. Putina a chtěla změnu. Byl kritizován za své liberální postoje neodpovídající ambicím a možnostem Ruska i ruského národa a srážející Rusko na úroveň průměrné země a tomu bylo třeba všemi prostředky zabránit.

Z materiálů bylo možné vyčíst, že přípravy na převrat již značně pokročily a dokonce se podařilo zjistit některé závažné detaily. Generálové se nechali inspirovat podobným převratem, který úspěšně proběhl na Ukrajině a pro který se vžilo označení Majdan. Jeho úspěch spočíval v tom, že ho organizovaly FBI, CIA, Evropská unie a sluníčkářští havloidi. Protože kontakt na první tři instituce byl v zárodku zamítnut, bylo rozhodnuto využít posledních organizátorů Majdanu. Generálové pověřili jim věrné zpravodajce, aby zprostředkovali kontakt do ČR, který však nesměl jít přes žádného ze dvou tisíc zaměstnanců ruské ambasády.

Úkolem byl však pověřen zpravodajec, který nebyl dostatečně obeznámen s politickým a společenským prostorem České republiky a chybným vyhodnocením informací z veřejných zdrojů došel k nesprávnému závěru, že nejvyšší postavení mezi sluníčkářskými havloidy zaujímá Jiří Ovčáček a doporučil ho jako hlavní kontakt.

Při utajené návštěvě ruských operativců, kteří měli zajistit potřebné kroky k vytěžení vědomostního zázemí týkajícího se zmíněného převratu, však došlo k velmi závažným nedorozuměním. Jiří Ovčáček nejprve velmi ochotně souhlasil se schůzkou s představiteli ruských tajných služeb, nepochopil však o co přesně jde. Po skončení schůzky informoval a to dost zmateně, prezidenta Miloše Zemana, který obávaje se aby něco důležitého nezanedbal, poslal V. V. Putinovi telegram, že se ochotně bude podílet na čemkoliv, co by mělo přispět k našim společným cílům, podobně jako v akci „novičok“. Putin byl však zmaten, protože nevěděl o co jde a tak se obrátil na divizi pro desinformace. Ta ale nepotvrdila, že by prováděla nějakou akci, ve které by sluníčkářští havolidi měli mít nějakou účast.

Putin jako zkušený agent ihned zavětřil nebezpečí, zaktivizoval kontra kontra rozvědku, které se díky netradičním vyšetřovacím metodám podařilo rychle zjistit o co šlo. Co následně proběhlo v Rusku nevíme, ale na Hrad přišel záhadný telegram, který sděloval Miloši Zemanovi, že jestli se chce přidat na stanu povstalců, že budou zveřejněny závažné informace o tom jak skutečně proběhlo druhé kolo volby prezidenta. Současně měl Miloš Zeman vysvětlit do 24 hodil roli Jiřího Ovčáčka v daném převratu. Jako vždy se vše hodilo na to, že Jiří Ovčáček nedostatečně ovládá ruštinu. Celá věc ještě není úplně uzavřená, protože zdůvodnění Miloše Zemana využili povstalci a také oni svedli na mluvčího českého prezidenta mylně interpretovaný význam jejich akce, která prý měla posloužit k posílení postavení V. V. Putina. Jestli to Putin akceptoval nevíme, ale víme, že z Moskvy přišla nóta zakazující vstup Jiřímu Ovčáčkovi na území Ruské federace a to na dobu pěti let.

 

Slovo redakce: Doporučuje našim čtenářům, aby nezanedbali výuku ruského jazyka. Jednak ho budou už v blízké budoucnosti potřebovat a také by se mohli vyhnout podobným nedorozuměním s vážným mezinárodním dosahem.

Bude se opakovat přímá volba prezidenta?

Naši investigativci zjistili, že v současné době zuří spor o frázi „Tato země je naše!“, která byla použita při druhém kole prezidentské volby. Původně jsme si mysleli, že pochází přímo od Miloše Zemana, nebo Jiřího Ovčáčka, nebo někoho z hradní kanceláře, nebo některého z příznivců jako je např. pan Veleba. Brzy se ale ukázalo, že se nejedná o originální text ale o překlad. Původní text zněl: Eto naša zemlja (To je naše země) a měl být poprvé použit v ukrajinské krizi. Vývoj událostí byl ale natolik překotný, že již nebyl čas využít jeho agitátorsko propagandistický potenciál.

Původním záměrem u nás bylo, aby text byl ponechán v originálním jazyce a v azbuce, aby jeho význam byl zcela jednoznačný a nemohl být vykládán různými způsoby. Neví se, kdo rozhodl o této nešťastné změně a kdo stojí za nepřesným a diletantským překladem. Spor o správný význam hesla již přesáhl politickou rovinu a na žádost z více stran se posouzení ujal nejprve Ústav českého jazyka a za několik dní i Kabinet rusistiky a rusovědy České akademie věd s.r.o.

Ostrá výměna názorů mezi těmito dvěma institucemi o správný překlad a správné znění české verze se však záhy vyhrotila. Dokonce hrozí několik trestních oznámení. Ono jde totiž o hodně. Zdá se, že bonmot, tak jak byl použit, nebyl správný a prezident Zeman tak vyhrál omylem a neoprávněně. Tuto zapeklitou situaci bude nakonec muset řešit Ústavní soud a kdo ví, jestli se volba nebude muset opakovat. Pod tíhou závažnosti této situace se obě vědecké instituce dohodly, že spor nechají rozhodnout erudovanému a nezávislému vědeckému odborníkovi a oslovily prof. Jiřího Drahoše. Ten ale nabídku odmítl s tím, že v jeho případě by se jednalo o střet zájmů, neboť byl neúspěšným (???!) kandidátem ve druhém kole volby. Obě instituce tak dále hledají vhodného nezávislého arbitra. Protože naše redakce chce v této složité situaci pomoci, obracíme se na veřejnost s prosbou o návrhy vhodných kandidátů.